Sbor dobrovolných hasičů ve Třtici byl založen v roce 1884. K tomu, abychom mohli určit rokem vzniku právě 1884, muselo být prohledáno mnoho vedlejších historických pramenů, neboť nám se žádný oficiální dokument určující vznik našeho sboru nedochoval. Vlastníme pouze dvě zápisové knihy ze schůzí sboru. Jedna je od roku 1911 do roku 1941, druhá od 1955 až do roku 1962.

Bohužel ani v obecní kronice není událost vzniku nijak zanesena. Ta píše v roce 1904 o spolku již existujícím. Tehdy údajně při pouti ve dnech 23. - 26. května došlo k posvěcení hasičského nářadí. Večer byla slavnost s lampiónovým průvodem a střelbou. Velitelem hasičů byl v té době Václav Hejda a slavnosti se zúčastnily i sbory z okolí.  Z technického vybavení vlastnil spolek starou ruční stříkačku. V roce 1935 byla hasičům předána stříkačka motorová za cenu 33 tisíc korun. Dozvídáme se, stříkačka byla zakoupena od firmy Smékal a Kampelička na ni zapůjčila 25 tisíc korun, Zemská pokladna pak dala 4 tisíce. Kronika uvádí, že stříkačka byla zakoupena k 50. výročí trvání sboru. Proto se lze oprávněně domnívat, že spolek hasičů vznikl v roce 1885. Ze zápisu hasičů je ale patrné, že oslava nové stříkačky se musela o rok odsunout, ale zakoupena byla v roce 1934 k 50. výročí. Proto se za vznik sboru dobrovolných hasičů ve Třtici považuje rok 1884. Tento termín potvrzují i údaje v kronikách okolních sborů, jako jsou účasti na různých akcích či oslavách a nakonec i údaje v evidenci okresního sdružení.

Podle časopisu Český hasič měl v roce 1885 náš sbor 30 členů.

Už v roce 1905 měli hasiči ve Třtici hasičskou zbrojnici. Byla postavena z bývalé pastoušky v čísle popisném 30. Roku 1910 měl spolek 40 přispívajících a 14 činných členů. Jako starosta sboru působil Emil Vožech a velitelem byl František Horáček. Příkladem tradičních hasičských cvičení jsou Srby 16. července 1911, kde se koná veřejné cvičení, kterého se třtičtí účastní. Současně si hasiči v tomto roce vylepšují kroj o čamary. Ve sboru je celkem 54 členů, ale pouze 14 činných. Podobné věci se řeší každoročně. Tradicí se stává hasičský ples. Máje pořádají hasiči pouze nárazovitě a takto vydělané peníze používají většinou na doplnění čamar, neboť počet členů se neustále mění.

Od roku 1921 se hasiči zúčastňují všech kulturních akcí, aby zajistili patřičný protipožární dozor. Kromě pomoci při hašení přibývá i zdravotní ochrana, to jsou dvě ženy s brašnami se zdravotnickými potřebami. Postupně roste i počet zábav, které hasičský sbor organizuje. Vzniká zábavní výbor. Starostou je Karel Horáček a velitelem Karel Fencl.

Náročný je rok 1935, na který byly odloženy oslavy 50. výročí vzniku sboru. Termín se několikrát posouvá, nejprve 7. 7., dále 14. 7., 21. 7. a posléze 8. 9. Jsou starosti se slavnostním oblečením. Helmy tehdy zakoupil továrník ze Slatiňan, na obuv přispěl obecní úřad částkou 500 korun. Plánuje se přivítání hostů dívkami ze vsi a následovat má uvítací koncert. Obcí projde průvod a chystá se večerní zábava. Celým oslavám dominuje akt předání motorové stříkačky zakoupené však již v roce předchozím.

V roce 1936 je za sbor dobrovolných hasičů sepsána gratulace k oslavě 86. narozenin prezidenta Masaryka a odeslána na Lány.

V neděli 12. března 1939 se koná mimořádná valná hromada, na které se čte provolání Zemské hasičské jednoty a volí se vedení místního sboru. Starostou zůstává Karel Horáček a velitelem je zvolen Václav Vacínek. Válečné roky činnost sboru komplikují. Jednak je zapotřebí přísná evidence výzbroje a výstroje, dále musí být na každou akci včas podána žádost, aby se vůbec mohla konat. Přesto se kromě tanečních zábav, kterých překvapivě přibývá, konají i další aktivity – především divadelní představení. Poslední zápis je z 29. ledna 1941. Následuje dlouhá přestávka, kdy o činnosti hasičských dobrovolníků není nic známo.  Snad jen to, že od roku 1953 jsou dobrovolné hasičské sbory přejmenovány na Svaz požární ochrany a hasičům se nově říká požárníci.

Druhá dochovaná kniha začíná zápisem ze dne 28. dubna 1955. Jenže již tento rok začíná řada problémů. Z kulturních akcí se konal pouze tradiční hasičský ples. Aby se kulturní činnost oživila, je rozhodnuto 1x měsíčně pořádat přednášku a doplnit ji promítáním filmu. Pokud jde o protipožární činnost, je nařízeno opakovaně procházet každý dům ve dvojčlenné hlídce. Současně se denně prověřuje stříkačka. Každý z činných členů ji musí ovládat, proto se denně scházejí ve zbrojnici. Nadšení však opadává, až nakonec nikdo nechodí. Sbormistr, kterým byl v té době Josef Záruba, odmítá dále kandidovat. Také ostatní členové odmítají být zapsáni na kandidátku pro rok 1957 a celá věc se k vyřešení podává na Místní národní výbor. Jediné, na čem se všichni dohodnou, je pořádání plesu.  Za asistence MNV a dalších představitelů národní fronty se dospěje k závěru, že výbor hasičů nemusí mít tolik členů, že na kandidátku mohou být zapsáni předešlí funkcionáři, takže se nakonec sbor nerozpadne a může dále fungovat. Starostou zůstává Josef Záruba a velitelem je nově zvolen Jaroslav Eminger.

V průběhu dalších let nadřízené orgány vyčítají sboru pasivitu. Málo akcí pro takto početný sbor. Je tedy snaha vtáhnout do činnosti mládež. To se daří až ve spolupráci se Svazem požární ochrany. Přesto, že roste počet mládežníků, nejezdí na cvičení, což zase vede k výčitkám. Proto je snaha zapojit mládež do žňových hlídek. Roste i počet preventivních prohlídek domů, JZD a STS. Vedle preventivních prohlídek se konají i dohlídky. Na všechno jsou vždy skupinky jmenovány dopředu. Uvnitř sboru však dochází k nedorozumění, členové výboru se vzájemně napadají, odstupují a znovu vstupují do svých funkcí. Vše vrcholí na konci roku 1962, kdy není opět možné dát dohromady kandidátku. Jsou postupně vypracovány dvě a obě jsou následně prohlášeny za neplatné. Pro nesoulad členů je nemožná jakákoli dohoda, proto se o věci informuje MNV. S jeho pomocí je ve volbách ustanoven nový výbor. Starostu od této doby zastává Ladislav Zíma, velitelem zůstal Jaroslav Eminger.

V roce 1965 byla u domu č.p. 80 postavena nová hasičská zbrojnice. Sbor v té době vlastní požární automobil Tatra 805. Stavbou zbrojnice chtěl MNV situaci ve sboru uklidnit a přimět nové členy k větší aktivitě. Toto se podařilo a v roce 1974 přibyla k hasičskému autu i nová motorová stříkačka ve vlastním přívěsu.

Největší ránu do historie našeho sboru zasadil prodej sice zastaralé, ale pořád provozuschopné Tatry 805 v osmdesátých letech minulého století. Od této doby přestal sbor vyvíjet jakoukoli činnost, až upadl do naprosté nečinnosti.

   Znovuzaložení:

Funkčnost sboru se podařilo obnovit v roce 1999. Zpočátku neoficiální pokusy s pořádáním kulturních akcí vedly až k řádnému obnovení činnosti, ke kterému došlo 1. 9. 2000 po registraci u českého statistického úřadu. Od tohoto data zastával funkci starosty Augustin Houda a velitelem byl Roman Fejfar. Práci jsme začali vyklizením a vymalováním požární zbrojnice, ve které nám zůstala jedna požární stříkačka v přívěsu PPS 12 a jedna přenosná PS8. Obě v provozuschopném stavu. V roce 2001 se nám naskytla příležitost koupit starší požární automobil. Slovo starší je asi trochu nadnesené. Pravdou je, že už tehdy patřila naše Máňa mezi nejstarší členy sboru. Po drobné rekonstrukci a novém kabátu spolehlivě slouží dodnes a doufáme, že ještě nějakou dobu bude. Z kulturních činností se nám podařilo udělat tradici v pravidelném pořádání Staročeských májů a Plážových zábav na Bucku. Stejně, jak vše dostává svých změn, ani tato naše tradice nevyšla bez úhony. Máje jsme pro nezájem místních děvčat úplně zrušili a z plážové zábavy se stala letní zábava na hřišti pořádaná pravidelně v měsíci červenci.

Při oslavách 120. výročí (v roce 2004) byl u nás založen kolektiv mladých hasičů. Snahou a pílí našeho velitele se tento kolektiv pomalu rozrůstal a zdokonaloval. Přes počáteční nevyzrálost se mladí hasiči přenesli docela rychle, utvořili si skvělou partu, až se stali pýchou našeho sboru.

Od posledních voleb, které se konaly roku 2005 zastává funkci starosty sboru Pavel Ryba a velitelem je Pavel Kořán.

     Zajímavosti z historie:

1. v  roce 1953 bylo při inventuře materiálu ve zbrojnici napočítáno úctyhodných 580 m hadic B

2. roku 1947 vypukl u Řevničovského nádraží požár 34 ha lesa a hasilo ho 80 hasičských sborů. Vodu tehdy brali až z Bucka.