Vyhledávání

rozšířené vyhledávání ...

 

Obecní úřad Třtice

Adresa
Třtice 80
271 01 Třtice

Telefon + fax
313 572 120

e-mail                                   ou.trtice@iol.cz

více zde
--------------------------------------


www
www.trtice.cz
www.kronikatrtice.cz

 

Veřejná doprava

více zde

Fotogalerie

Náhodný výběr z galerie

Náhodný výběr z galerie

Průvod obcí

 

TOPlist

Svátek

Svátek má Michaela

Navigace

Výběr jazyka

  • Česky
  • English
  • Deutsch

Obsah

Naučná stezka Novostrašecka

v místě

     Byla otevřena v roce 1994, je dlouhá 12 km a má 17 informačních panelů. Začátek je u železniční stanice v Novém Strašecí, stezka vede po značených turistických trasách, prochází Novým Strašecím okolo Libeňské obory, Mšeckými Žehrovicemi a okolo soustavy rybníků na potoku Loděnice. Panely jsou zaměřeny na informace o Přírodním parku Džbán, Novém Strašecí a okolí, zeleni, lesnictví a zemědělství, o rybnících apod.

Zastávky:
1. Železniční stanice Nové Strašecí - trasa
2. Silnice k městu - výhled
3. Lipová alej - zeleň ve městě
4. Nové Strašecí - náměstí
5. Park - péče o dřeviny
6. Libeňská obora - zemědělství, zeleň v krajině
7. Chráněné území Libeňské louky
8. Rybník Soudný . květena chráněného území Džbánu
9. Keltské kultovní místo
10. Cesta na Mšecké Žehrovice - kdo byli Keltové
11. Mšecké Žehrovice - obec
12. Buk u Mšeckých Žehrovic - památné stromy
13. Silnice na Mšec - geologie Džbánu
14. Červený rybník - Loděnické rybníky
15. Rybník Punčocha - život v rybníku
16. Les - lesnictví, lesní květena
17. Hájovna
 


Cyklotrasa č. 8192 - "Novostrašecko"

v místě

     Trasa je dlouhá jednadvacet kilometrů a vede po katastrálním území Řevničova, Třtice, Mšece, Mšeckých Žehrovic a Nového Strašecí. Cestou od Řevničova, kde cyklotrasa začíná na rozcestí Pod Louštínem odbočením z cyklotrasy Rakovník – Nové Strašecí (č. 0102), dále kolem hájovny Řevničovská lísa do kopce a značení vás neomylně zavede přes hráze a břehy rybníků Třtický, Bucký, Malá a Velká Punčocha, Mlýnský, Pilský, Červený a Lodenický až do Nového Strašecí. Odtud se můžete vydat po již zmíněné trase zpět do Rakovníka, nebo využít navazující cyklotrasy.

 


rozhledna Mackova hora - Nové Strašecí

vzdálenost cca 3 km           více zde

rozhlednaoficiální název - Mackova hora
typ stavby - kovová rozhledna s vysílačem
vznik - 2001 
přístup

  • květen-červen so-ne 9-17 hod;
  • červenec-srpen denně 9-17 hod.;
  • záři so-ne 9-17 hod.

kóta - 408 
výška věže - 36 m
výška vyhlídkové plošiny - 21 m
počet schodů - 98 
 

 

 


železniční muzeum Lužná u Rakovníka

vzdálenost cca 8 km          více zde

lokomotiva     Železniční muzeum Českých drah se nachází v prostorách bývalé výtopny společnosti Buštěhradské dráhy a svoji pravidelnou výstavní činnost zahájilo v květnu roku 1997. Zpočátku byla zajištěna dobrovolnou činností členů spolků zabývajících se historií železnic. V červenci roku 1999 převzaly provoz muzea do své režie České dráhy a v Lužné u Rakovníka vznikla provozní jednotka administrativně přičleněná k Depu kolejových vozidel (DKV) Louny. Od 1. července 2004 je Lužná u Rakovníka přičleněna k Depu kolejových vozidel Plzeň.

 


Zámek Lány

vzdálenost cca 10 km         více zde

zámel Lány     Roku 1592 zde Rudolf II. vystavěl renesanční letohrádek. O půl století později poškozen za třicetileté války. Přestavěn v raně barokním stylu. V r. 1918 se stal majetkem státu. Po pseudobarokní úpravě slouží jako letní sídlo prezidenta republiky. Přístupno pouze ve dnech otevřených dveří.

 
 

 


Lánská obora

vzdálenost cca 10 km      více zde

obora     Lánská obora o rozloze 30,05 km2 leží z největší části v katastrálním území obce Lány (okres Kladno) – jihozápadně od ní, ale zasahuje i na území obcí Ruda (okres Rakovník), Městečko (okres Rakovník), Zbečno (okres Rakovník), Běleč (okres Kladno) a Lhota (okres Kladno). Spravuje ji Kancelář prezidenta republiky prostřednictvím své příspěvkové organizace Lesní správa Lány. Obora v původní, větší rozloze byla ohrazena roku 1713: podle ředitele Lesní správy Lány jde pravděpodobně o historicky nejstarší oboru v Evropě i na světě.
Část původní obory je oplocená a není veřejně přístupná, část je mimo oplocení a volně přístupná. Původní oplocení je tvořeno zdí z opukových kvádrů. Okolím obory vedou turistické značené trasy. Ze severozápadní a jihozápadní strany oplocení obory sleduje silnici II/236 z Lán, pokračující ke Křivoklátu.

 


Klíčavská přehrada

vzdálenost cca 14 km    více zde

hráz přehrady     Přehrada Klíčava byla vybudována v letech 1949–1955. Slouží jako zdroj pitné vody pro zásobování obyvatelstva v kladenské oblasti. Kolem vodní plochy je nepřístupná obora. Hráz je přímá, gravitační, betonová, její délka je 175,9 m a výška nad základy 50,2 m. Zatopená plocha nádrže je 64,16 ha a celé vzdutí zasahuje do Lánské obory.

 

 

 


Hamouzův statek ve Zbečně

vzdálenost cca 14 km     více zde

Hamouzův statek     Kulturní památka spravovaná Národním památkovým ústavem, územním odborným pracovištěm středních Čech v Praze, správou státního hradu Křivoklátu 

 

 



 
 


Džbán (někdy též Čbán nebo Držemberk)

vzdálenost cca 11 km      více zde

zřícenina     Je zřícenina hradu v oblasti přírodního parku Džbán na ostrohu mezi železniční tratí 126 (Most – Rakovník) a vlečkou z dolu Perun, mezi vesnicemi Kounov, Mutějovice, Lhota pod Džbánem a Domoušice, nedaleko východně od železniční stanice Mutějovice a severně od dolu Perun, v okrese Rakovník. Spadá do území obce Mutějovice, prostorem hradu prochází hranice katastrálních území Mutějovice (parc. č. 549 a 531/1) a Lhota pod Džbánem (parc. č. 78/1). Z okolních vesnic vedou do blízkosti zříceniny turistické značené cesty, zřícenina je volně přístupná.

 


Kamenné řady u Kounova

vzdálenost cca 13 km           více zde

kamenné řady     Jsou jedinou známou kulturní památkou tohoto druhu ve střední a východní Evropě. Podle mohutnosti stavby rozmístění řad i plochy největších balvanů jsou považovány za stavbu prvních zemědělců z mladší doby kamenné. Jedná se o astrononomický kalendář, podle kterého se dal určovat východ slunce o letním a zimním slunovratu. Místo je to skutečně zajímavé, dnes je vyznačena naučná stezka s podrobným popisem.

 

 

 

 
 


Skryjská jezírka

vzdálenost cca 39 km            více zde

skryjská jezírka     Jsou dvě malá jezírka v okrese Rakovník ve Středočeském kraji v České republice. Leží v nadmořské výšce 270 m. Jsou od sebe vzdálená jen několik metrů a každé z nich má délku přibližně 30 m, šířku 10 m a plochu asi 150 m².

 

 

 

 

 

 

 


Týřov

vzdálenost cca 36 km          více zde

zřícenina     Je zřícenina jednoho z druhdy nejvýznamnějších hradů Českého království. Nachází se na území Chráněné krajinné oblasti Křivoklátsko (území Národní přírodní rezervace Úpoř) na svahu nad Úpořským potokem a řekou Berounkou asi 3 km severovýchodně od vsi Skryje poblíž vesnice Týřovice, nacházející se na protějším levém břehu řeky. Mimo svoje mimořádné postavení v české minulosti - ve zdejší věži držen od října 1315 do dubna 1316 Jindřich z Lipé kvůli svému sporu s králem - je tento hrad také velmi zajímavý tím, že se jedná o zcela unikátní kastel francouzského typu s mnoha obrannými flankovacími věžemi zvanými "donjon".
 


Hrad Krakovec

vzdálenost cca 32 km        více zde

zřícenina     Je zřícenina gotického renesančně přestaveného hradu. Zřícenina je umístěna na široké skalní ostrožně nad soutokem Šípského a Krakovského potoka (oba spadají do povodí říčky Javornice asi 2,5 km jižně) ve stejnojmenné obci (okres Rakovník). Nachází se cca 15 km od města Rakovník, přímo na hranici CHKO Křivoklátsko, která patří do biosférická rezervace UNESCO. Objekt je jedním z mála přechodových typů mezi hradem a zámkem a též jedním z mála hradů postavených za vlády krále Václava IV. Lucemburského.

 


Hrad Křivoklát

vzdálenost cca 23 km        více zde

Křivoklát     Patří k nejvýznamnějším a nejstarším královským hradům u nás. Jeho předchůdcem byla lovecká stanice, zmíněná v Kosmově kronice už kolem roku 1109 – 1110. 
Kamenný hrad na tomto místě začal budovat nejspíše Václav I. v polovině 13. století. Velkého významu nabyl ale především za Václavova syna Přemysla II. Otakara.
Na hradě také často pobýval Karel IV., který zde strávil především část svého dětství. Následník trůnu zde byl držen v domácím vězení čtyři roky na příkaz svého otce Jana Lucemburského.

 

nahoru